Co bude dál? To ukáže život. Až děti odrostou, určitě bych se zase rád podíval do jihovýchodní Asie, nadechl se toho vzduchu prosyceného tisíci vůněmi a vykoupal se v teplém moři. Sledovat pestrý podmořský život je fascinující. Na jedné výpravě jsme sledovali ryby okusující podmořské korály když v tom se jedna otočila, plavala nám naproti k hladině, kousla kamaráda do stehna, otočila se a zase se vrátila ke korálu. Člověk zažije různá dobrodružství, která se nedají dopředu vymyslet, a to je na nich to nejzajímavější. Tak uvidíme, kam nás příště zase osud zažene, můžete si být ale jistí, že se budu snažit sem opět vypustit nové fotografie z cest, aby potěšily oko dalšího zájemce o cestování.
Bloudí dva po poušti, až narazí na beduína: „Prosím vás, jak se dostaneme do nejbližšího města?” On na to: „Jděte pořád rovně a v úterý zahněte doprava!”
* * *
Přijde mladý muž do baru, objedná si, napije se a začne se rozhlížet kolem sebe. Vtom spatří strašně malého človíčka, jak stojí na barové stoličce a přesto stěží dosáhne na skleničku. Ptá se tedy barmana: „Kdo to je, ten trpaslík? Takhle malého člověka jsem v životě neviděl.” Nato se barman otočí k trpaslíkovi: „Pane Hanzelka, řekni tady mladýmu, jak jsi tenkrát v Jižní Americe řekl tomu šamanovi, že je podvodník a umí houby!”
* * *
„Na Sibiři je o pět hodin víc než v Česku,” upozorňuje dobrodruha na letišti přítelkyně. „Já vím,” odvětí on, „budu si muset zvyknout, že mají dny 29 hodin.”
Fotografie na tomto webu jsou volně šiřitelné. Jen bych byl rád za upozornění, že si některou fotografii chcete stáhnout, popřípadě jsem Vám k dispozici, pokud byste potřebovali fotografii v lepším rozlišení. Pokud mám, rád obdaruji.
